„V Cestě domů se staráme o to, aby každý mohl prožít konec života tam, kde si přeje. Často je to v domácím prostředí, kam za pacienty náš tým jezdí a tam probíhá celá péče,” říká Barbora Janičinová. Cesta domů pomáhá lidem na sklonku života se vypořádat se smrtí. Působí už před 20 let v Praze, dětským pacientům pomáhá i ve Středočeském kraji. Poskytuje paliativní péči, ale také vzdělává prostřednictvím knih, které sama vydává. „Knihy jsou o paliativní péči. Vydáváme knihy, které jsou určeny pro děti i širokou veřejnost,” říká Barbora. Právě knihy i další produkty je možné zakoupit ve dvou dobročinných obchodech organizace. Barbora koordinuje ten v pražské Bubenské ulici. Druhý je pak v Bělohorské ulici na Praze 6. Obchody jsou jedním ze zdrojů financování činnosti organizace a pracují v nich dobrovolníci. Mimopražští si mohou nakoupit, a činnost Cesty domů tak podpořit, také v eshopu. https://eshop.cestadomu.cz
Jedna bedna je jednak obchůdek na Praze 1, který nabízí výrobky z chráněných dílen, jednak komunitní centrum se sociální rehabilitací pro lidi s duševním onemocněním nebo hendikepem. Samotné dílny, kde produkty vznikají, jim pomáhají s návratem do běžného pracovního procesu.
Sportovní klub vozíčkářů Praha už 30 letpomáhá začlenit hendikepované do sportu a zlepšit tím kvalitu jejich života. Nabízí sporty od stolního tenisu, florbalu až po lekce tance. „Snažíme se lidem nabízet sport na rekreační i vrcholové úrovni tak, aby každý, kdo má hendkep, si našel nějaké sportovní aktivity a mohl se jim naplno věnovat,” vysvětluje Michaela Krunclová z SKV a dodává, že klub má dnes 140 členů. Najdou se v něm lidé s různými hendikepy, nemocemi nebo po úraze míchy či amputaci.
Plzeňská nezisková „realitka" Víc než jen bydlení pomáhá lidem, kteří by kvůli předsudkům na běžný byt nedosáhli, ke klasické nájemní smlouvě. Propojuje majitele bytů s nájemníky, za něž po nějakou dobu ručí a dohlíží na to, aby své závazky platili včas a poskytuje jim další potřebnou podporu, aby si bydlení udrželi. Paní Lydia tak už nemusí bydlet v azylovém domě a má možnost začít odznovu. Podobně jako paní Eva, která se ocitla v naprosto nevyhovujících podmínkách na ubytovně, kde platila stejné peníze, jaké nyní díky Víc nežjen bydlení platí za klasický byt. „Jsem za to šťastná,” neskrývá vděk. Spolupráci si nepochvalují jen nájemníci, kteří často vůbec poprvé získali kvalitní zázemí, ale také pro majitele. „Víc než jen bydlení plní roli koordinátora, stará se o nájemníky. Kontroluje, jakým způsobem byt užívají,” říká Jakub Štilec, který s realitkou spolupracuje přes tři roky.